Přemýšleli jste někdy nad tím, jestli je prostředí školy ke všem dětem stejně spravedlivé?
Znáte děti, které i kdyby 100 x slíbili, že se polepší a budou dávat pozor (chodit včas, nezapomínat věci, …), tak stejně se jim to do týdne znovu nepovede?
Jste v rozpacích, když slyšíte větu, že si děti ve škole/školce musí zvyknout, aby se připravily na to, že život není peříčko?
Přinášení „učení emocí“ do školního prostředí má svoje úskalí. Pokud budeme mít upřímnou touhu pomoci dětem naučit se zpracovávat svoje emoce, tak je fajn spoustu věcí si přiznat a vycházet z reálných výchozích podmínek.
Možná znáte dítě, které nechce chodit do školky a vy přemýšlíte nad tím, co dělat. Má si zvyknout? Je potřeba hledat jiné varianty? Přidám Vám pár podnětů na přemýšlení.
V první lekci se zaměříme na děti. vysvětlíme si, co je vnitřní motivace, z jakých potřeb vychází a jak tyto potřeby můžeme pozorovat u dětí.
Váháte nad tím, jestli stojí za to věnovat se vnitřní motivaci? Přemýšlíte, jestli energie, kterou vložíme do toho, aby se naše děti učily přirozeně bude mít nějaký význam?
Jak vytvořit podnětné prostředí pro různé děti? Přemýšlíte… Vnitřní motivace a prostředí Vnitřní motivace nás vede k naplňování …
